Komáří zoufalství

7. září 2012 v 22:29 | Lucy Michelle |  Tvorba
Jsou teď prostě všude a svou hojností mi připomínají moskyty v Grand Fantasii, protože to skoro vypadá jakoby se po usmrcení znovu po chvíli objevili a prudili na novo...

Až tak mě teď jeden vytočil, že mě z toho popadly rýmy...
Občas tam padnou ostřejší výrazy, neboť jsem opravdu dožraná.


Hajzl komár lítá tady,
nevím si už kurde rady,
takovou chuť zabíjet,
něměla jsem mnoho let.

Ha! Sedl si pacholek..
nápřáhnu se a dlaní plesk!
Ale minu o kousek,
(ozve se jen zlosti třesk...)
Víš jak jsem se lek?
,,Vyděšeně Krokouš řek'.. tak ti slyším vřesk, tos ty Koňu byl, odpověz?!''
,,Jo řvu tady jako tur, chybí mi jen hejno můr,
abych chytla infarkt k smrti a ležela bez pohnutí.
Ten syčák pije mi tu krev, jak dovolit si to moh' tento hmyz?
Já říkám seber se a zmiz.
Ale on ne on bzučí tu dále..
jak říkám mám už namále.
Dej mi raid no pospěš si,
měl by být tam v kredenci a jestli ne tak v koupelně,
na horní to polici..''

PLESK! Jo mám ho padoucha!
Ne, to byla jen moucha.
Je to k vzteku, mám už dost,
snad chcípne mi už pro radost,
neb k smrti se snad uškrábu.

A když vám to příjde stylisticky úplně mimo...
Jo je to tak, ale říkám, jsou to emoce a žádný básník nejsem...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Krakin Shikazu | Web | 7. září 2012 v 22:33 | Reagovat

Vystihuje to pocity každého, koho někdy komáři vzali útokem.
Taky jsem se nedávno vydala na lov.

2 Lucy Michelle | Web | 7. září 2012 v 22:34 | Reagovat

[1]: Jo. To mě teda baví, že se rozhodli prudit až teď spolu se školní docházkou.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama