7. den: Můj názor na náboženství

5. září 2012 v 16:01 | Lucy Michelle |  O víře
Tak to bude ošemetné. Nechci to moc rozpitvávat, neboť jsem psala slohovku již včera.
V profilu mám napsáno, že náboženství nesnáším. Proč?
Protože když se řekne křesťanství, co se vybaví mnoha lidem dnešního světa?
Mě se tak před dvěma lety vybavilo toto: kostel, papež co chce zatrhnout křesťanům antikoncepci, zpověď --> 3x otčenáš a 2x zdrávas, týpek na kříži, babičky s růžencem, ''klekni si, postav se, sedni si, na tumáš oplatku, ve jménu otce i ducha i syna svatého, ámen''

Jo děsilo mě to. Proto jsem nechtěla být křesťanem. Měla jsem z toho husinu. A doteď ze sošky Panny Marie a odříkávání nějakých frází husinu mám. (Ještě, že to jde bez toho!!!)

Už několikrát se mi při rozhovoru o víře stalo, že velkým problémem pro lidi, když se řekne křesťanství jsou problémy, které s ním byly v minulosti. Křižácké války, husitské války, všechnymožné války, přežraní a nadržení církevní hodnostáři, prachy a zneužitá moc a tak dále. Takže, co může být na křesťanství dobrého, když jsou křesťani taková prasata a dělaj akorát bugr? Však je to akorát zmanipulovaná banda ovcí co chodí za svým pasáčkem a za každou jeho větou říkají unisono ámen. Opravdu to z nich dělá to učení?


Blééé. Lidi se někdy chovají jak prasata. Minimálně jednou v životě jsme se jako prase zachovali. Jen se nedělejte. Víra nevíra stejně máme vskrytu pořád tendenci dělat špatná rozhodnutí a různé prasárničky. Fajn teď jsem mohla někoho z vás urazit. No když si vzpomenu kolik já jsem provedla blbostí za svůj život...
Jo a oni byli taky, i když se dělali svatými. A moc a prachy milé děti, ta stoupá do hlavy. A když si nějaký pán, který buď něco blbě pochopil, nebo prostě schovává kdovíco nechutného ve svých myšlenkách nebo mu prostě něco přecvakne v bedně nebo prostě co na srdci to na jazyku bez rozmýšlení co by to vlastně mohlo způsobit a jestli je to v souladu s tou vírou, kterou tady takhle hezky prezentuju... no prostě když se takový pán rozhodně, že ho ti nevěřící štvou tak je půjdem zabít, běžte hoši, tak hold chlapci jdou. A proč? Protože kdyby neposlechli tak mají útrum. Navíc ten pán je přece nejvyšší pomazaný, tak má dycky pravdu né?

No a tak se stávají omyly. Historické omyly. Které pošpiní něčí jméno na staletí dopředu. Stačí jedno blbé rozhodnutí.
Okej.. možná bylo jen jedno, možná jích bylo víc, ale ten chlap byl prostě člověk a člověk je tvor omylný.
A to co ti chlápci (byli to většinou chlapi co rozhodovali a vyhlašovali všechnomožné) kdysi dělali a dělají, co teď upliváváme všude možně na rohožku před kostelem, to prostě ujeli.
Neboť Bůh je láska a učí nás milovat. (No přímo nám to přikazuje, ale ne všichni jsou toho schopni a tak se k tomu dopracovávají postupně..)
V té nejčistčí podobě. Žádné vedlejší sobecké úmysly, žádné poblouznění smyslů, jak si dnes často pleteme pojmy.

Je vraždění nevěřících z lásky? NE! Posíláme je tím do pekla a upíráme jim šanci poznat našeho Boha!
Je hrabání si pro sebe, když nám to v baráku přetíká a braní chudým láska? NE! To je sobectví a posedlost penězi.

Ano i já nejsem krotký beránek, když jsem očištěna od hříchu tím týpkem na kříži (díky tomu, že tam visel).
To byste se divili jak často ujedu!
Ale pořád jsem na tom líp než někteří. Jsem si toho vědoma a snažím se na tom pracovat.

No a pointa?
Křesťanství jako náboženství je nálepka. Je to změť smíš a nesmíš, příkazů a zákazů. Tradice. Obřady. Stereotyp.
Křesťanství jako vztah (s Bohem) je život. Poznáváš Boha. Poznáváš co je dobré a špatné jeho očima a pak zjistíš, že to špatné dělat NECHCEŠ a sám se rozhodneš je nedělat. Je to dobrodružství a dává ti to neskutečně mnoho.

Proto nemám ráda náboženství. Když se kamarádím s Krokoušem a důvěřuju ji a nechám se jí ovlivňovat v nějakých oblastech, ve kterých jí to dovolím, je náboženství?

Nebo vztah s rodiči. Povídáme si a oni nám hold občas něco zakážou.
''Nesmíš na ten koncert, Michelle!''
''Ale proooč? Protože jedeš sama, je to až v Praze a seš hezká holka, víš kolik tam běhá úchylů?''
Jo tehdy mě to prudí, ale pak se dívám večer na televizní noviny a vydím reporáž o nějaké dívce, kterou znásilnili a zavraždili v parku. Možná to nebylo zrovna v Praze, ale někde jinde, ale i tak se s ní ztotožním a možná si řeknu.. díky za to, že mi to rodiče zatrhli, mohla jsem dopadnout jako ona.
Ne všichni máme rodiče se kterými máme dobrý vztah a nemusíme s nimi ve všem souhlasit (jak říkám lidi jsou lidi i rodiče mezi ně patří), ale není náhodou alespoň jedna chvíle, kdy jste si řekli.. proč jsem to neudělala tak jak řekli? Měli pravdu. Je to náboženství?

Okay, teď tady moralizuju, ale chci vám udělat obrázek Boha jako milujícího Otce. Jo řekne mi občas, to nedělej. Ale je na mě jestli to neudělám, nebo mu budu důvěřovat a usoudím, že on je tvůrce vesmíru, vidí do budoucna, tak asi ví co je pro mě dobré a poslechnu ho.
Ha, snad jsem příliš neodběhla. Stejně je to slohovka...
Pokud tady objevíte někde, že si protiřečím, tak se omlouvám, taky mám své chyby a je jich mnoho, je možné že mi to ujelo pod návalem emocí.

Lucy Michelle
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Krakin Shikazu | Web | 5. září 2012 v 21:34 | Reagovat

Náboženství velkého krokodýla xDD
Náboženství, co znamenalo původně a náboženství, jak to vypadá dnes je rozdíl. Původně náboženství byl styl života a souhrn názorů, ale dějiny to změnily...A stejně má všechno něco do sebe, na základě něčeho to vzniklo, ať už je to pravda, nebo ne. Každý se může rozhodnout, jestli bude debil, nebo ne...a každý má jiný názor na to, kdo je vlastně debil xD
Takže, z mého komentáře bude taky slohovka, tak to radši končím.

2 Lucy Michelle | 6. září 2012 v 15:53 | Reagovat

[1]: Každý se může rozhodnout, jestli bude debil, nebo ne...a každý má jiný názor na to, kdo je vlastně debil xD
--> moc hezky řečeno xD
Jsem zvědavá cos napsala ty.

3 Amarok | 22. září 2012 v 21:45 | Reagovat

Přeju ti opravdové poznání a probuzení, jelikož si protiřečíš:

Proto nemám ráda lidi. Jsou to prasata.

hlavní myšlenka křesťanství je láska. Jak k bližnímu, tak k sobě, tak k Bohu.

Pán s tebou.

4 Lucy Michelle | 10. listopadu 2012 v 22:40 | Reagovat

[3]: Ano, máš pravdu. To mě mrzí. Jak říkám, lidi jsou nedokonalí i já jsem nedokonalá nejsem jako můj Bůh. Nemám ráda jejich činy. Špatně jsem se vyjádřila, ale co se dá dělat. Příště si to po sobě přečtu vícekrát.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama