Září 2012

Tak a zítra tradá na konferenci..

25. září 2012 v 22:27 | Lucy Michelle |  Ze života
Vzhledem k tomu, že moje gymnázium je křesťanské (nekatolická - neučí nás jeptišky, ale američani a.. ok jen IVT a angličtinu, ale zní to vtipně, když se to takhle napíše :D, kromě toho pan ředitel je křesťan a paní rodilá mluvčí/učitelka němčiny /jsme tak trochu jazykáč no :D/ o ostatních učitelích nevím :) takže rozhodně to není pravidlem, že aby nás někdo učil, musí být věřící)

Studenti naší školy se mají šanci zúčastnit behěm studia na mezinárodní konference křesťanských škol v Budapešti.
A mě se tato šance naskytla letos. Přednost má druhý ročník, ale tehdy jsem to zameškala, páč jsem ve stejnou dobu jela do Španělska a dala jsem to Bohu s tím, že jestli mě tam bude chtít, tak mě tam dostane letos.
A on mě tam dostal :D
Ale zas tak nic náročného to nebylo. Druháků moc letos zájem nemělo a tak nás z letošního třeťáku jede pár i podruhé.
Nicméně jsem velmi vděčná! Myslím, že to měl JK moc dobře promyšleno, páč jsem za ten rok více vyzrála, poznala ho lépe a má víra se všeobecně prohloubila natolik, že mám i chuť pomáhat druhým, takže.. jo moc se těším co nového se tam dozvím.. že se mu přiblížím a poznám nové lidi.

20. den: Jak důležité je podle tebe vzdělání

23. září 2012 v 10:42 | Lucy Michelle |  O mně
V dnešní době HODNĚ důležité.

Tak třeba moje máma. Věnuje se minimálně 15 let práci, kterou nemá vystudovanou, ale miluje ji. Je to profík ve svém oboru. I když je nevystudovaná. Člověk si řekne.. no tak to je v pohodě ne, 15 let.. tak ta tomu rozumí..
Nikoliv zaměstnavatelé. Ti se koukají na školu, na maturitu, na všechno a praxe, ta je až druhořadá po tomhle všem.
Raději vezmou nezkušenou žábu hned po škole, které bývají mnohdy neschopné (ok beru, potřebují si to zažít a kdesi cosi)
místo zkušené nevystudované svobodné matky dvou dětí s profesionálním přístupem a mnohaletými zkušenostmi.
A to vám říkám, nežvatlám tady jen tak do větru, viděla jsem ji na vlastní oči a lepší jsem neměla šanci potkat a není to tím, že je moje máma.

Takže vážení. Učte se, učte se. Neřešte jestli vám to k něčemu bude nebo ne. Nikdy nevíte, kde se během života ocitnete a co budete muset řešit.
A co je nejdůležitější, naučte se respektovat autority. To je mnohdy důležitější, než vzdělání, páč nevychovaného fracka vyhodí i s vystudovaným vším možným.
No, ale možná se mýlím.
Mě rozhodně tihle lidé strašně lezou na nervy.

Lucy Michelle

19. den: Kdy jsi nerespektoval/a své rodiče..

23. září 2012 v 10:29 | Lucy Michelle |  O mně
Myslím, že to bylo v druhé polovině devítky - prváku, když domá trůnil mamčin přítel (dnes již díkybohu EX) a já usoudila, že na povídání má někoho jiného a byla vděčná, že si zpočátku u nás dětí šplhal a zařídil mi notebook.
Tudíž naše rodinné vztahy šly do mrazničky a já se stala závislou na všech možných on-linovkách a jiných lidech než byla máma.
Ne že bych dělala zrovna hlouposti, ale vím, že tehdy jsem ani jednoho nemusela.

A mého biologického otce?
Toho jsem vyloženě nesnášela, když jsem měla krizi viz. výše. Tady můžu říci, že jsem ho nerespektovala vůbec. Ovšem na našem vztahu se to nijak nepodepsalo, vzhledem k tomu, že už pár let není žádný. (Naši jsou rozvedení, otec se nezajímá a je už pár let v tahu a když se objeví sou akorát problémy)
Díky JK už ho mám zase ráda i přes to všechno, a dokonce jsem mu na 99% odpustila (když se objeví na scéně je to problém).
Respektovat ho se vším všudy.., to však budu moct až přišoupe na kolenou a bude prosit o odpuštění.
(to neznamená, že jím pohrdám, to už ne)

Lucy Michelle

18. den: V co věříš?..aneb jak si zajistit nový život

22. září 2012 v 18:31 | Lucy Michelle |  O víře
V co věřím? Věřím v to, že kdybych nevěřila nebyla bych teď tam kde jsem teď.
Měla bych depresi a uvažovala o sebevraždě.
Jako mnoho dalších lidí v této době.
Také věřím v to, že ateismus se vylučuje svou vlastní definicí, jelikož věří že v nic nevěří.
Z toho vyplývá, že každý v něco/něčemu věří.

U mě je to toto:
Kurzívu číst nemusíte, ale třeba vám to pomůže lépe pochopit.

Podzim je tady

21. září 2012 v 19:59 | Lucy Michelle |  Ze života
Minulý týden v neděli jsem se vykopala ven (nebo byla vykopána vyšší mocí) abych se trošku nadýchala čerstvého vzduchu a pokecala s JK jen tak o životě, o tom co mě trápí a o těch co mě trápí. Bylo to velmi uklidňující a krásné a ..
Je hezké se jen tak potloukat kolem šumící řeky.. koukat na chodící lidi kolem tak nějak s nadhledem, poslouchat hezkou hudbu a pokecat se Stvořitelem.

Vyfotila jsem i pár fotek, protože i když už jsem ten výjev kolem řeky viděla stokrát, tak takhle se začínajícím podzimem to má fakt kouzlo..
Ty vybarvující se listy a chladná voda, která nic neřeší a má svůj vlastní čas...


17. den: Tvé úspěchy a neúspěchy za poslední rok

21. září 2012 v 19:28 | Lucy Michelle |  O mně
Mám skluz, za který se vám omlouvat nebudu, páč za 1. to čte stejně pravidelně jen Krák, za 2. je to moje věc jak, co, kdy zveřejňuju ;)
Nicméně, páč mám volný čas, tak sem toho šoupnu více, dokud se mi chce.

16. den: Tvůj názor na mainstreamovou muziku

21. září 2012 v 19:05 | Lucy Michelle |  O mně
Tak fajn. Můj názor na mainstream se liší s oblastí kde ten mainstream mainstreamem je.. whm.. to je ale šílená věta :D
Na vysvětlenou..
Západní pop .. ne.
Korejský pop .. ano.
Jo.. obojí je job a nic z toho není morálně dokonalé, to ovšem nic v tomhle světě (ani já i když bych byla velmi ráda, ani vy, velmi mě mrzí že vám kazím iluze). Peníze jsou peníze a moc je moc, že ano.

15. den: 5 známých dívek, které jsou podle tebe atraktivní

18. září 2012 v 17:08 | Lucy Michelle
Ok vybrala jsem 5 žen, které mě inspirují/jsou mi sympatické/obojí a obdivuju je nejen vzhledem.

(Já vím Krokouši, že ty, ale na tebe jsem skládala ódy minule a do této rubriky tě zařadím až budeš známá nejen v našem městě ano? :D:D)

14. den: Mí oblíbení blogeři

17. září 2012 v 16:58 | Lucy Michelle |  O mně
Tak jsme tu měli pauzičku.
Proč?
Začla jsem brát školu zodpovědněji než minulý rok a navíc jsme musela chodit dřívěji spát a pak, když už jsem se na tu pravidlenost vybodla.. tak se mi nechtělo ani o víkendu ve chvílích volna. Takže tady máme další den až dnes..
Ono přes školu, když se vrátíte domů a nejste v presu je to fajn na odreagování před učením a podobnými záležitosmi spjaté s povinostmi.

Dnešní den je o mých oblíbených blozích. Ty si můžete přečíst nalevo (či někde jinde, pokud to časem přesunu) v menu. Jo oblíbené odkazy, jestli jste si všimli. Ale aby to tu nebylo tak suché, tak připíšu i proč. Seřazeno je to podle abecedy, nikoliv oblíbenosti.

13. den: Kam by ses ráda podívala, nebo přestěhovala

11. září 2012 v 16:01 | Lucy Michelle |  O mně
Něco jsem již zmínila v článku jaká, doufám, že bude má budoucnost. No ale došla mi dodatečně jedna věc.
Já zapomněla na Texas!
A přitom tam chci strašně moc!
Úplně nejvíc!
I kdybych neměla jet nikam jinam do zahraničí, tak do toho Texasu, to by mně stačilo!!
Ok možná přeháním, ale sním o tom.
Klidně bych tam nějakou dobu i bydlela.
Na nějakém ranči s koňma a krávama. Hrála si na cowgirl. Makala jak mourovatá.
Jééé.
Jedla pořádný kus bifteku.
Jéééé.
A tak.
Máme ve městě jednu výbornou restauraci, kterou vlastní jeden améričan šéfkukař a vaří tam tex-mex jídlo.
To. Je. Tak. Dokonalé.
Když si vzpomenu sbíhají se mi sliny a mám chuť.. oo já mám takovou chuť na ty tortily s kuřecím masem, fazolovou pastou, mexickou rýží a zeleninou na ozdobu.....
AAAAAAAA. *má chuť se po tom utlouct*
Kdy mám narozeniny abych tam maminku vytáhla místo pizzy? Za necelý ROK?! NEEEEE. Tak aspoň na den dětí.

Lucy Michelle

12. den: Popiš celý svůj den v heslech

10. září 2012 v 18:55 | Lucy Michelle |  O mně
Tak tedy dnešek v heslech. V jiné dny to bývá dost podobné s menšími obměnami.

1. Vypnu budík a řeknu si.. ještě 5 minut!
2. Řeknu si, že dnes musím jít spát konečně v těch osum
3. Vyhrabu se z postele
4. Nachystám si otráveně svačinu
5. Nasnídám se
6. Píšu do modlitebního deníku
7. Čtu menší úsek z listu Římanům
8. Koupelna
9. Oblékám se
10. Nestíhám bus
11. Běžím na vlak
12. Uřícená se svezu na sedačku a metám kolem sebe ahoj
13. ''Nesnáším tohle počasí'' - venku tak akorát na mikinu, ve vlaku vedro a svítí mi slunko přímo do obličeje
14. ''Proč je na tom nádraží tolik lidí?! AGHR.
15. Brekeke. Inva.
16. Cože?! Oni nemaj čtverečkovaný sešit?!
17. Ahoj, ahoj, ahoj, ahoj, ahoj, ahoj, ahoj.. uff
18. Brekeke. Matika.
19. Hodně smíchu s Kubou a Krák, piškvorky a super hlášky
20. Brekeke. Fyzika.
21. Aaaaaa... potřebuju antispánkové piškvorky --> Ruština
22. Juchů jdeme dřív!!!
23. Cesta vlakem - nesnáším když se řeší škola.
24. Asi se z těch komárů uškrábu.
25. Cože, já jsem ve špatném autobusu?
26. Neee proč jede tolik aut ujede mi před nosem autobus zpátky!
27. Super. Jdu si koupit čokoládu na nervy.
28. Hmm výborně můj časový plán je v troskách, aspoň, že konečně jedu.
29. Kuře na paprice s rohlíkem. Oběd jako v pětihvězdičkovém hotelu.
30. Cože?! Kde se to tu vzalo?! To jsou mi věci?!!! Internet je malý (Krokouše hláška)
31. Vzdávám to, čtenářský deník se odsouvá
32. Potřebuju kafe.. učení se na opakovačku ze zemáku.
33. Aaa jdu napsat ty články na blog.
Prognóza:
34. Hmmm tak aspoň na chvilku ta matika
35. Moje nervy, kašlu na to
36. Doprkýnka za 5 minut mám spát.
37. 1. dobrou
38. 2. dobrou
39. 3. dobrou.. ehm už mám 30 minut skluz
40. Koupel v repelentu
41. Nemůžu usnout
42. Ustřelte mi někdo hlavu

Lucy Michelle

Zima jako spasení?

9. září 2012 v 21:29 | Lucy Michelle |  Tvorba
Ano a má komáří lyrická mánie pokračuje xD


Komár ten hnusák,
líně si tu bzučí,
plesknu ho po hlavě,
však to ho naučí.

A na ty štípance?
Fenistil gel..
ten však jenom chladí,
no bohužel.

Už se těším na ty mrazy,
Až si sosák přimrazí,
to jim teprv zlomí vazy,
radost má mě porazí.

11. den: Nastav svůj přehrávač na 10 písniček a napiš jaké přehraje

9. září 2012 v 11:54 | Lucy Michelle |  O mně
Jsem líná hledat mp3, tak jsem tam napráskala skoro vše z kompu až na zapovězenou složku.

5. 2PM - Electricity (220v remix) /tzn. rychlejší verze než v odkaze, text je trochu ehm, ale mám ráda rytmus a text raději neřeším/
7. Super Junior - Here we go (Hm super, se se SuJu roztrhnul pytel ne? XD Ovšem tuhle jsem si ještě nikdy nepustila, SUPEROBJEV!)
8. The Bravery - Ours (Eclipse sountrack) (Když už nic, tak ty soundtracky se jim povedly výtečně..)
9. 2AM - Though I've Turned Away Once Before (No fajn další slaďárna, kde máme ten metal? XD)
10. Princové jsou na draka - Je statisticky dokázáno (Pohádkové písničky) /Jo! Mám v kompu pohádkové písničky, nesmějte se mi je to antidepresivní XDDD)

No super a metal se vypařil. To náhodné přehrávání je ale uličnické xD
(Čekovala jsem to a byl až 12. (jrock) a 13. (křesťanký metal).
Takže asi tak. Velmi pestré. Vtipné tyhle srandičky :D

Lucy Michelle

10. den: Popiš svou první lásku a první polibek

8. září 2012 v 12:30 | Lucy Michelle |  O mně
No tak to bude jednoduché :D jak jsem již psala hned v prvním dnu. S nikým nechodím ani jsem nechodila a jsem slečna nepolíbená.
Ohledně první lásky.. to už vám nějakou stroy říct můžu páč jsem párkrát zakoukaná byla.
Na romantickou lásku jako takovou, kterou bych nazvala opravdovou láskou (mei mnou a nějakým člověkem) a mohla říci, že jsem opravdu zamilovaná, jsem ještě nezažila.
Mám na tohle ''řazení'' tvrdé podmínky.
Ale takové to chvilkové pobláznění, které trvá třeba i rok, s tím už jsem se párkrát setkala, ale zatím nic hlubokého.

Moje první láska tedy byla na základní škole.
A teď jsem si vzpomněla na komickou historku, kdy jsem úháněla jednoho spolužáka v první třídě s tím, že jsem strašně zamilovaná. Furt mu psala milostná psaníčka a kdesi cosi. Byl ze mě chudáček vystrašený.
A víte co? Já si to, že jsem zamilovaná jen namluvila, páč do něj byla zamilovaná spolusedící.
Achjo malá kopírka bez osobnosti už odmala. Teď se za to pěkně stydím, chudák kluk, takové traumatické zážitky. Přestoupil na jinou školu... xDDDD

Komáří zoufalství

7. září 2012 v 22:29 | Lucy Michelle |  Tvorba
Jsou teď prostě všude a svou hojností mi připomínají moskyty v Grand Fantasii, protože to skoro vypadá jakoby se po usmrcení znovu po chvíli objevili a prudili na novo...

Až tak mě teď jeden vytočil, že mě z toho popadly rýmy...
Občas tam padnou ostřejší výrazy, neboť jsem opravdu dožraná.

Svět je plný přetvářky (výkřik)

7. září 2012 v 21:52 | Lucy Michelle |  Ze života
Takový pocit mám z posledních dní.
Je mi z toho na zvracení. Duševně.

Lidé dvou tváří. Nejsme takoví všichni?
Nosíme masky každý den.
Masku společenskou.
Masku rodinou.
Masku ochrannou.
Na koho si hrajeme?

9. den: Jaká doufáš,že bude tvá budoucnost

7. září 2012 v 19:53 | Lucy Michelle |  O mně
No, něco už máte tady: 2. den: Kde se vidím za 10 let?

Ale co, tam je to obecně navíc tad ymohu uvažovat naprosto odvázaně :D

Takže, moje vysněná budoucnost?

8. den: Chvíle kdy ses cítila nejspokojenější se svým životem

6. září 2012 v 20:39 | Lucy Michelle |  O mně
To bylo před rokem. V srpnu.. někdy kolem 24...
Prostě na minulém ročníku festivalu UNITED.
Bylo to úžasné.
Byla jsem na všech kapelách, které jsem si přála.
A zažila pařbu na pořádný křesťanský hardcore, rockový nářez a metal!
Chválila jsem Boha, mým nejoblíbenějším způsobem, totiž zpěvem a vnímala jeho přítomnost.
Učinila jsem pár dobrých rozhodnutí.
Byli jsme skvělá parta lidí, kde mi nikdo nelezl na nervy.
Lidé, kteří mluvili na stagi byli skvělým povzbuzením pro můj život novorozeňátka.

Úžasná parta, úžasná hudba, přítomnost úžasného Boha. Žádné rodinné a další problémy. Co více si přát?
Nejšťastnější 3 dny..

Lucy Michelle

7. den: Můj názor na náboženství

5. září 2012 v 16:01 | Lucy Michelle |  O víře
Tak to bude ošemetné. Nechci to moc rozpitvávat, neboť jsem psala slohovku již včera.
V profilu mám napsáno, že náboženství nesnáším. Proč?
Protože když se řekne křesťanství, co se vybaví mnoha lidem dnešního světa?
Mě se tak před dvěma lety vybavilo toto: kostel, papež co chce zatrhnout křesťanům antikoncepci, zpověď --> 3x otčenáš a 2x zdrávas, týpek na kříži, babičky s růžencem, ''klekni si, postav se, sedni si, na tumáš oplatku, ve jménu otce i ducha i syna svatého, ámen''

Jo děsilo mě to. Proto jsem nechtěla být křesťanem. Měla jsem z toho husinu. A doteď ze sošky Panny Marie a odříkávání nějakých frází husinu mám. (Ještě, že to jde bez toho!!!)

Už několikrát se mi při rozhovoru o víře stalo, že velkým problémem pro lidi, když se řekne křesťanství jsou problémy, které s ním byly v minulosti. Křižácké války, husitské války, všechnymožné války, přežraní a nadržení církevní hodnostáři, prachy a zneužitá moc a tak dále. Takže, co může být na křesťanství dobrého, když jsou křesťani taková prasata a dělaj akorát bugr? Však je to akorát zmanipulovaná banda ovcí co chodí za svým pasáčkem a za každou jeho větou říkají unisono ámen. Opravdu to z nich dělá to učení?

6. den: Jak ses změnila za poslední 2 roky, aneb příběh mého znovuzrození

4. září 2012 v 22:12 | Lucy Michelle |  O mně
Docela dost. A k lepšímu. Nejen délkou vlasů.

Před dvěmi lety mi bylo 15 a v těchto dnech jsem dělala své první kroky na mé nynejší škole. Šla jsem na střední se svou nejlepší kamarádkou, ale ona se vyznačuje svou společenskostí, nezávislostí, inteligencí,...
Na adapťáku jsem nebyla páč jsem onemocněla a ona se skamarádila s jinými.
To se dalo čekat.
Já to, ale špatně nesla, protože mi připadalo, že jsem k nim nezapadala a že mě neberou. No nebraly mne.
Minimálně dvě z nich. Ona kamarádka a její nová nejlepší kamarádka. S tou třetí jsem se snažila kamarádit aby ona věděla, že jí nepotřebuju. Ach, byla jsem malá žárlivka a začala z toho mít depky.
Uctívala jsem jí jako Boha. To ona byla ta nejlepší, ta která výdy vyhrála, ta s úžasnými názory, osobností, vším a furt dokolečka. Byla můj VZOR. Cokoli řekla bylo ''svaté''. Ok ještě jsem si držela nějaké názorové hranice jako. Já mám svého Nadmozka, kdesi cosi. Opíjet s kamarády se nebudu, hulení a kouření se mi hnusí a omáčka. No nebudeme řešit jaký názor na to měla ona, ale lišily jsme se v různých věcech. (Ne nevymetala večírky a neúčastnila se chlastaček, to nikoliv)
Ale to bylo tak vše v čem jsme se lišily. Přejímala jsem její identitu.
V té době jsem se taky rozhodla, že budu metalistka i vzhledem. Nosila jsem jen černé a tmavé oblečení, vše světlé jsem vyhodila ze skříně. Nejraději jsem nosila pánská trička s logem nějaké kapely. Měla jsem jich asi 4 co jsem nosila nejpravidelněji a nesmím zapomenout na svou oblíbenou pánskou mikinu Sonata Arctica. Ta byla úžasná. Rozpuštěné vlasy a vražedný výraz, to byla já. Vražedný výraz byl na mém obličeji většinou, protože uvnitř jsem měla hlubokou díru plnou bolesti. Jak poetické.